Čarovné šestinedělí

   Nabývám dojmu, že se o poporodním období mluví a uvažuje čím dál více. To je moc dobře. Žena i miminko ochutnávají. Sebe navzájem, nový svět, nové role, nová těla. Na to potřebují klid a veškerou svoji energii a pozornost. Péče o ženu po porodu má kruciální význam - opečovaná žena totiž může plně opečovat svoje miminko tím nejlepším způsobem - dokáže lépe slyšet intuici, poslouchat potřeby své a svého miminka bez ohledu na to, "co se říká" - co by ne/měla jíst, kdy a jak kojit...
  Zalézt si do postele s knížkami, obklopit se jídlem a pitím, to jde i s případnými staršími sourozenci.
   Je mnoho, co si můžeme dopřát. Každá potřebujeme něco jiného, stejně jako každý porod
a každé dítě, i každé šestinedělí může být jiné. Po mém prvním, ambulantním a emocionálně vypjatém, porodu jsme cítili, že potřebujeme v prvních chvílích a dnech klid a samotu. Mohli jsme spolu pospávat polonazí v posteli, můj muž uvařil nebo přinesl odkudsi jídlo a ve volných chvilkách hrál hry na počítači (což mě přivádělo k šílenství :-) ). Prožívala jsem své stíny, které se ozývaly, poměrně intenzivně, byla jsem smutná a vyčerpaná. Bylo to nutné, abych lecos pochopila. Mnohé mi tato situace ukázala.
   Po narození druhého syna přijela moje mamka hned druhý den a s tou manželovou
se v návštěvách a péči o nás střídaly. Já se mohla skutečně soustředit na děti a sebe samu. Stejně jako porod, vše mělo svůj rytmus.
   Tedy, každý porod je jiný, každé šestinedělí, každé dítě... každá matka. Zdá se, že prožitky šestinedělí a raného mateřství obecně, mohou být způsobem a povahou porodu ovlivněny velmi významně. Ale právě tak způsob, jakým prožíváme poporodní období (ať už v porodnici, doma či jinde) a péče, kterou si dopřejeme, může ovlivnit náš náhled a vnímání průběhu porodu samotného - může pomoci snáz zahojit to, co je třeba, a také oslavit to, co je třeba. Oboje je velmi důležité.
   V každém případě, během šestinedělí nemusí být ženě nic trapné! Pokud se chceš ládovat dortem, klidně si ho dopřej. Neumyté nádobí? Chachá! Ale především - pokud je ti zle, máš "nepatřičné" myšlenky, nemusíš mít výčitky. Svěř se s nimi, kde a komu uznáš za vhodné, pokud to tak cítíš. Je to normální. Buď svůj vlastní advokát.