Jen to pozitivní!
06.11.2019
Jsem věrnou zastánkyní udržování mysli v pozitivním ladění, zejména
během těhotenství. Není to vždy snadné, už vůbec ne automatické. Sama
mám na základě snad těch nejrozličnějších vlivů tendence k něčemu, co
pracovně nazývám odezdi-kezdi-smus, tedy občasné přelévání vnitřních
nálad celým širým spektrem možností. Kupodivu v tom však nalézám
stabilitu a pokusím se vysvětlit, proč.
V poměrně specifickém světě "přípravy k porodu" (sestávajícím z nejrůznějších kurzů, úvah, článků, diskuzí...), kde se těhotná žena velmi snadno ztratí, je nezřídka kdy možné setkat se s fenoménem absolutního odmítání jakéhokoliv náznaku negativna, které se může (nebo vlastně nemůže) přihodit. Představa, že by porod nešel přesně tak, jak si naplánuji, rozhodně není na místě, a vyslovit to... Je až sprosté. Negativní myšlenky se pak mohou dostavit / a někdy dostavují po porodu. Přitom není příliš relevantní, že byl vlastně krásný. Nešel ale podle plánu, což může přinést rozčarování a smutek, výčitky.
Je skvělé, když si žena udržuje pozitivní ladění během těhotenství a těší se na krásný porod. Tak to má být. Naše těla vědí, co dělat, stejně jako naše děti. Bolest může být transformační, krásná, bolest, ano, může být i bezbolestná. Nebo taky ne. A všechny varianty jsou v pořádku. Každý příběh, ženy i dítěte, celého rodu, je jiný. Potřebuje něco jiného. Věřím, že vše dobře dopadne, děje se jak má - ovšem! Pak můžu celému procesu dovolit a ponechat mu svůj průběh. Bez lpění na... čemkoliv.
Pokud mám nějaké obavy, strachy, pokud nevěřím nemocničnímu prostředí, ale necítím se na jinou variantu, pokud se bojím například krvácení při porodu doma - pak se na tu variantu připravím. Co budu dělat, když...? A neznamená to, že dopředu programuji negativitu a měla bych mít výčitky. Strach je v pořádku, pokud se mu neoddáme. Necháme se jím poučit, vyslechneme, co nám sděluje. Pak můžeme být připraveny, vnitřně prožít svoje obavy, zjistit, kam tyto situace můžou vést, jak s nimi můžeme naložit a...nechat je jít. Vědomě je od-pustit, nevyhýbat se jim, ani se před nimi neskrývat.
Nebojte se bát. Je to v pořádku. Prožijte svoje chmurné varianty a pokuste se být otevřené všem, připravené přijmout je ve své kráse. Věřte v jednoduchost procesu, rytmu, svým tělům a intuici. Přece to nemůže dopadnout špatně
V poměrně specifickém světě "přípravy k porodu" (sestávajícím z nejrůznějších kurzů, úvah, článků, diskuzí...), kde se těhotná žena velmi snadno ztratí, je nezřídka kdy možné setkat se s fenoménem absolutního odmítání jakéhokoliv náznaku negativna, které se může (nebo vlastně nemůže) přihodit. Představa, že by porod nešel přesně tak, jak si naplánuji, rozhodně není na místě, a vyslovit to... Je až sprosté. Negativní myšlenky se pak mohou dostavit / a někdy dostavují po porodu. Přitom není příliš relevantní, že byl vlastně krásný. Nešel ale podle plánu, což může přinést rozčarování a smutek, výčitky.
Je skvělé, když si žena udržuje pozitivní ladění během těhotenství a těší se na krásný porod. Tak to má být. Naše těla vědí, co dělat, stejně jako naše děti. Bolest může být transformační, krásná, bolest, ano, může být i bezbolestná. Nebo taky ne. A všechny varianty jsou v pořádku. Každý příběh, ženy i dítěte, celého rodu, je jiný. Potřebuje něco jiného. Věřím, že vše dobře dopadne, děje se jak má - ovšem! Pak můžu celému procesu dovolit a ponechat mu svůj průběh. Bez lpění na... čemkoliv.
Pokud mám nějaké obavy, strachy, pokud nevěřím nemocničnímu prostředí, ale necítím se na jinou variantu, pokud se bojím například krvácení při porodu doma - pak se na tu variantu připravím. Co budu dělat, když...? A neznamená to, že dopředu programuji negativitu a měla bych mít výčitky. Strach je v pořádku, pokud se mu neoddáme. Necháme se jím poučit, vyslechneme, co nám sděluje. Pak můžeme být připraveny, vnitřně prožít svoje obavy, zjistit, kam tyto situace můžou vést, jak s nimi můžeme naložit a...nechat je jít. Vědomě je od-pustit, nevyhýbat se jim, ani se před nimi neskrývat.
Nebojte se bát. Je to v pořádku. Prožijte svoje chmurné varianty a pokuste se být otevřené všem, připravené přijmout je ve své kráse. Věřte v jednoduchost procesu, rytmu, svým tělům a intuici. Přece to nemůže dopadnout špatně